<- Křehnou dokonce i základy světového měnového systému a rýsuje se odklon od dolaru jakožto nezpochybnitelné vedoucí měny. Vedoucí politici ve Washingtonu za to viní země BRICS. Ve skutečnosti je však odklon od dolaru způsoben především rozšířením trhu s kryptoměnami – což Trumpova vláda aktivně podporuje. Spojené státy, které předstírají, že brání řád založený na pravidlech, působí v rámci tohoto řádu jako revizionistická mocnost.

K interpretaci všech těchto turbulencí se používají dvě konkurenční historické paralely: První, v Berlíně stále převládající pohled stylizuje dnešní svět do podoby nové studené války. Podle něj se musí liberálně-demokratické tábory spojit, aby zadržely autokratickou koalici vedenou Čínou a Ruskem. Řešením je posílit NATO, zabezpečit dodavatelské řetězce a projevit větší odhodlání.

Druhý pohled, který je rozšířený především v globálním Jihu, spíše přirovnává současnost k počátku 20. století – době vzestupu, ale málo stabilních mocností, slabých institucí a měnících se aliancí. Svět tehdy nebyl rozdělen na dva tábory, ale byl rozčleněn do mnoha nestabilních vztahů. Velmoci přeceňovaly svou schopnost zvládat nestabilitu, zatímco menší státy usilovaly o autonomii prostřednictvím složitých mocenských her.

Obě analogie obsahují poučení, ale pouze ta druhá odpovídá skutečnosti.

Moc je dnes rozdělena mezi několik aktérů, jejichž vliv se může rychle měnit. Spojené státy sice stále zaujímají vedoucí postavení, ale již nejsou jediné. Čína je vlivná, i když její možnosti jsou omezené. Indie, Brazílie, Japonsko, Turecko a další země mají silný regionální vliv. Rusko zůstává i přes svou agresivní válku proti Ukrajině a západní sankce globálně významným hráčem – od energetické politiky až po jaderná jednání. Evropa usiluje o bezpečnostní záruky ze strany USA, ale zároveň i o strategickou autonomii. Svět je, stejně jako v době před rokem 1914, roztříštěný a rozdělený. Sféry vlivu se neustále předefinovávají. ->