@tymoty Směřuješ k představě světa, který bude v ledasčems ještě konzervativnější, než rádoby konzervativní myšlenkové světy.

V období mnohdy nesmyslných a zcela samoúčelných inovací, jejichž cílem je spíš odvedení pozornosti a zamezení jakékoliv trochu rovnoměrnější distribuce výhod - ne ve smyslu větší míry konzumu, ale třeba většího množství volného času či prostoru pro kreativitu nejen u dětí v dětských kroužcích - se samozřejmě může naděje upínat k setrvačnosti úřednického přístupu. Úřednická vláda. Úřední důslednost a pečlivost. Úřad jako zdroj legitimity. Samozřejmě. Nikdo nechceme, aby rozhodoval prostě ten, kdo přijede v největším autě a vystoupí z něj nejlépe oblečený a strhne na sebe nejvíce pozornosti(což paradoxně: historicky bylo právě úkolem úředníka, dá se říct! aby bylo nositelem jisté serióznosti, ale posledních asi 200 let se odvíjela spíše od gramotnosti a vzdělání, než od toho, jak se oblékal).

V zásadě chápu nějaké naděje, které se ke konceptu "úředně řízené" společnosti upínají, ale současně si dovolím poukázat na to, že úředník jako osoba je dnes do jisté míry stejně zbytečný, jako pokladní v supermarketu v éře automatických pokladen. Velká část dovedností, ke kterým byli úředníci historicky vzděláváni, byla jistým smyslem automatizována - teď nemyslím AI, která je sama o sobě toxickou a problematickou technologií, ale mám na mysli klasickou, deterministickou automatizaci.

Občan s přístupem k informačním technologiím by mohl být v takové roli, v jaké je zákazník, využívající automatickou pokladnu, dá se říct. Občan, která je ochoten přijmout určitou úroveň komunikační kultury, se podle mě nachází na stejné úrovni, jako úředník, naopak úředník, který se nechá podplatit či nějak zastrašit "pracháči" stejně nebude plnit tu roli, kterou od něj očekáváš...

Pořád tedy vkládám naděje spíš do občanské společnosti s velkou mírou sociální mobility, než do kastovní společnosti se specializovanou kastou úředníků.

#tg511427254 Úředníci.